Referáty-czu

první známá vlasatice, kterou můžeme daleko do minulosti sledovati a jejíž návrat byl předpověděn. Když Halley první podnikl obrovskou práci, vypočítati dráhy všech jemu známých, dostatečně pozorovaných vlasatic, seznal, že se elementy komet z r. 1531, 1607 a 1682 sobě podobají, a soudil, že přináležejí jediné kometě. Sleduje ji pak v dobách dřívějších shledal, že nedokonalá pozorování komety z r. 1456 dostatečně souhlasí s týmiž elementy. Vypočítav tedy dráhu její elliptickou, mohl s jistotou předpověděti návrat její pro r. 1758 neb 1759, což se potvrdilo. [Halleyova kometa] [Halleyova kometa] je z největších a nejnápadnějších. Halley první vysvětlil také nestejnou dobu oběhu jejího 75-76 let poruchy, jež způsobily Jupiter a Saturn. Pingré, Burckhardt, Laugier a zvláště Hind udali všechny případy, kdy objevila se [Halleyova kometa] [Halleyova kometa] podle záznamů v letopisech čínských, a tak bylo lze sledovati tuto vlasatici až do r. 12 př. Kr. Pro návrat z r. 1758 vypočítal Clairaut příbližně poruchy, tak že se doba návratu předpověděná lišila od skutečné jen o měsíc. R. 1456 byla viditelna v červnu a byla podle popisů dějepisců oné doby veliká, strašná, postrašila totiž vojska křesťanů i Turků před Bělehradem; jádro svítilo jako hvězda a zlatožlutý ohon byl 60° dlouhý a kmital se někdy jako plamen. R. 1531 zpozorována byla v červenci a zůstala viditelna až do září. Apianus v Ingolstadtu nejlépe ji pozoroval; také upozornil první na to, že ohon je od slunce odvrácen. Byla prý tentokrát méně jasnou a délka ohonu páčila se na 3 ¹/₂ millionu mil. R. 1607 pozorovali ji Kepler v Praze, Longomontanus v Kodani a Brit Harriot; nebyla zvláště jasna, a ohon byl velmi krátký. Kepler a jiní pozorovali kmitání a ohon byl jako r. 1456 a 1531 nepatrně zpět ohnut. R. 1682 byla velmi jasna, ohon byl zahnut a 12° 16° dlouhý. R. 1758 dne 25. pros. nalezl učený sedlák Palitzsch v Prohlise u Drážďan svým dalekohledem kometu Halleyem předpověděnou, což ihned hvězdářům v Drážďanech oznámil. Messier spatřil ji 21. led. 1759 v Paříži, nemoha pro nepříznivé počasí dříve pozorovati; pak sledoval ji až do 13. února, kdy v přísluní zmizela v paprscích slunce, potom opět od 31. března do 4. června. Byla i pouhému oku krátký čas viditelna. Poněvadž nebyla vysoko nad obzorem, nebyla na severní polokouli příliš jasna, za to na jižní byla skvělá; o hon měl 5. května délku 47 stupňů. Pro návrat r. 1835 vypočítali Burckhardt, Damoiseau, Pontécoulant,Rosenberger a Lehmann poruchy v létech 1758-1835 planetami způsobené (vyjímajíc Urana a Neptuna tehdy ještě neznámého), vlasatice prošla přísluním 16. listopadu jen o 3 dni později, než jak Pontécoulant udal; přiblížila se k zemi na 3 mill. mil, mohla tedy již v srpnu se objeviti Vskutku nalezli ji Dumouchel a de Vico v Římě 5. srpna; s počátku vypadala jako malá mlhovina, ale již prostřed září byla pouhým okem viditelna. Ohon dosáhl asi 15. října největší délky 30°. V největší jasnosti vypadala [Halleyova kometa] [Halleyova kometa] jako hvězda 1. vel. Od 2. řijna zpozorovány výrony látky, jež zvláště Bessel bedlivě sledoval; měly tvar výseků kruhových a bylo jich najednou pozorováno až 6. Před každým výronem svítilo jádro zvláště jasně. Ještě 22. ledna viděl vlasatici Boguslawski ve Vratislavi bez průměru jako hvězdu 6. vel., 24. led. měla obal průměru 130'' a 31. led. 432''. Objem obalu se tedy za 7 dní asi 74krát zvětšil. Toto zvětšování pokračovalo, ale obal stával se stále slabším, až zmizel úplně, jakoby se látka byla vypařila. Uvnitř tohoto obalu vytvořila se malá kometa s jádrem, hlavou a ohonem. Arago shledal 23. října, že světlo vlasatice bylo silně polarisováno, ač je jisto, že svítila vlastním světlem. Kometa přešla také před malými hvězdami, ale nejpečlivějším měřením nepodařilo se Besselovi zjistiti nějakou refrakci. Podle spolehlivých výpočtů Pontécoulanta můžeme návrat této zajímavé vlasatice do přísluní očekávati v polovici května r. 1910; přesněji bude lze dobu udati, až se počtem uváží též působení Urana a Neptuna. Doba oběhu jejího obnášela totiž pro epochu 15. list. 1835 76,37 let (76 let. 4 měsíce a 13 dní). V přísluní může se slunci přiblížiti na 11 millionů z. mil, v odsluní obnáší vzdálenost její od slunce asi 732 millionů mil. Pohyb je zpětný, totiž protivný pohybu všech planet. Pontécoulant vypočítal tyto elementy pro epochu: 1835 list. 16,0 (1910 kv. 17.5), střední pohyb m: 46'',4586 (46,6351), délku přísluní p: 165°47' 45'' (168 42 52), délku uzlu vystupujícího W: 55° 9' 47'' (57 10 33), sklon i: 162° 14' 43'' (162 13 9), výstřednost e: 0,9674 (0,9617). VRý.

Halleyova kometa (další text)

 

Halleyova kometa se oficiálně nazývá 1P/Halley. Je nazvaná po Edmondu Halleyovi. Je to kometa, která je ze Země vidět každých 75-76 let. Její největší přiblížení ke Slunci je 88 miliónů km. Je nejznámější ze všech komet, které se objevují periodicky. Přestože se každé století objevuje spousty komet jasněji, Halleyova kometa je jediná, která se objevuje v krátkých časových intervalech a je viditelná pouhým okem. Tato kometa ovlivnila znatelně lidskou historii. Naposledy se objevila ve Sluneční soustavě v roce 1986 a příště se objeví v roce 2061.

 

 Historie komety

Rozborem oběžné dráhy se ukázalo, že kometa byla zaznamenána už 30krát. První doložené pozorování se uskutečnilo v Číně 240 před naším letopočtem. V roce 1696 informoval královský astronom Edmund Halley na setkání Královské společnosti v Londýně, že komety pozorované v letech 1531, 1607 a 1682 mají velmi podobné oběžné dráhy. Dospěl tedy k závěru, že se jedná o tutéž kometu. Halley navíc předpověděl, že se kometa vrátí roku 1758. Halleyova kometa se stala první objevenou periodickou kometou. Kometu již navštívilo pět meziplanetárních sond. Nejúspěšnější však byla sonda ESA Giotto, která prolétla 600 km od jádra a pořídila první snímky.

 Objevení se komety

240 př.n.l.- historické záznamy ukazují, že Čínští astronomové pozorovali Halleyovu kometu.

12 př.n.l. - někteří teologové říkají, že kometa mohla zapříčinit biblický příběh o Betlémské hvězdě.

66 - v Talmudu se uvádí věta: „Každých 70 let se objevuje hvězda, kvůli níž lodě na moři bloudí.“

837 - v tomto roce Halleyova kometa prošla jen ve vzdálenosti 0.03 astronomických jednotek (AU) od Země.

1066 - kometa se ukázala být špatnou předzvěstí: Později tento rok zemřel Harold II. v bitvě u Hastingsu v Anglii.

1456 - kometa proletěla velmi blízko Země.

1910 - v tomto roce byla kometa poprvé vyfotografována. Proletěla velmi blízko Zemi a novináři psali, že nebezpečné plyny z jejího ohonu mohou poškodit Zemi nebo způsobit nemoci. Nic se ale nestalo.

1986 - v tomto roce kometa nedosáhla takové jasnosti jako předtím a mnoho lidí tak kometu vůbec nevidělo.

2061-2062 - příští předpokládaný průlet komety kolem Země

 

 

 

Halley

Edmond Halley

 

[Heli], Edmund, *8.11.1656 - †25.1.1742, britský astronom, ředitel hvězdárny v Greenwichi. Dokázal, že komety obíhají po uzavřených dráhách. Přispěl k poznání vlastností geomagnetického pole, vynalezl metodu izočar pro konstrukci geomagnetických map. Vydal katalog hvězd na jižní polokouli. Je po něm nazvána Halleyova kometa, jejíž návrat předpověděl.

 

A na závěr obrázky komet (nevíme jakých, omlouváme se pokud jsou některé obrázky 2x)

 

 

PADALY Z NEBE ZBYTKY KOMETY?

MADRID, Spain (Reuters) -- již nejméně deset ledových koulí o velikosti melounu spadlo do Španělska. Ještě v pondělí 17. 1. 2000 španělstí vědci tvrdili, že se jedná o zbytky komety a ne lidské exkrementy, jak se nejprve předpokládalo.

Vedoucí vědeckého týmu Enrique Martinez, Higher Council of Scientific Investigation řekl, že první domněnka byla, že ledové koule jsou lidské exkrementy vyhozené z rychle se pohybujícího letadla. "Ledové koule ale nemají typickou barvu a texturu, jakou známe z těchto případů," dodal.Agentury ve čtvrtek přinesly informaci, o tom, že starší španělská žena tvrdí, že byla zasažena padající ledovou koulí. Je to pravděpodobně první oběť takové události. Tuto zprávu uvedlo ve čtvrtek státní španělské rádio.Podle informací státního rádia, byla Juana Sanchez Sanchez, 70 let, zasažena velkým, letícím, zmraženým objektem, který ji udeřil do ramene právě v době, kdy šla po ulici v blízkosti svého bydliště v městě Almeria (jižní Španělsko). Minulý týden unikl zranění jen o vlásek muž v Seville. 4 kg ledová koule zasáhla jeho auto.Asi tucet vzorků vědci nyní podrobují zkouškám, aby určili jejich původ a vyvrátili spekulace o tom, že se jedná o lidské exkrementy vypuštěné z rychle letícího letadla. To, že by se mohlo jednat i o zbytky komety, někteří experti na kosmický výzkum stále vylučují.Španělské noviny ve čtvrtek uvedly, že nejméně tři zprávy o tajemném dopadu objektů o velikosti fotbalového míče byly vymyšlené - ve dvou případech se jednalo o ledovou kouli z venku a "přisolenou" a další pocházela z ledničky v jedné restaurace.

(podle informací CNN z 20. 1. 2000 přeložil DH)